Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 8. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, na SV ojediněle přeháňky. Denní teploty 20 až 24°C. Noční teploty 12 až 8°C.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 4
DNES: 363
TÝDEN: 872
CELKEM: 366115

Plánuj výlety

Plánuj výlety

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Povodňový plán obsahuje a řeší organizační a technická opatření potřebná k odvrácení nebo zmírnění škod na životech a majetku při povodni. Vychází ze zkušeností z proběhnutých povodní, z charakteristiky území a z hydrometeorologických poměrů v dané oblasti. Řeší organizaci a přípravu technických prostředků, zabezpečovacích a záchranných prací v záplavových oblastech, ve kterých se nacházejí nemovitosti a jiná zařízení před, při a po povodni.

Povodňový plán

Dokument obsahující souhrn organizačních a technických opatření potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanu a společnosti a na životním prostředí v rámci určitého územního celku, pozemku nebo stavby. Povodňové plány jsou definovány Vodním zákonem c.254/2001 Sb.

Digitální povodňový plán (dPP)

Elektronické zpracování textové, datové a grafické části povodňového plánu, vzájemné provázání těchto částí pomocí odkazu, rejstříku a vyhledávání.

Povodeň

Povodeň je přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Klasifikace povodní
  • přirozené, způsobené přírodními jevy
  • zvláštní, způsobené umělými vlivy (především protržením hráze vodního díla)

     

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní  povodňovou službou podle nebo situace označené povodňovými orgány, zejména při:

  • déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů,
  • dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.
Druhy přirozených povodní
  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti zasahující velká území; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní přívalové povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území. Nejčastěji se vyskytují v letních měsících. Mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně). Zpravidla dochází k rychlému navýšení a následnému stejně rychlému poklesu hladiny toku doprovázeného svahovými nátržemi či sesuvy půdy v ploše povodí. Rychle proudící voda sebou odnáší prakticky všechen nepřipevněný materiál, který je vodou odnášen do obytných zón, kde následně způsobuje obrovské škody;
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy (zácpami, nápěchy a bariérami), kterými dochází k vzdutí vody a následným rozlivům. Vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů, jako jsou útvary sladké vody, a to i při relativně menších průtocích.
Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy

Povodeň způsobená umělými vlivy, tj. situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodních děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu, zejména při narušení tělesa vzdouvacího díla, poruše hradicích konstrukcí výpustných zařízení vodních děl nebo nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla.

U poruch hrází jde většinou o hráze menších nádrží a rybníků. Za povodňových situací dochází často k ohrožení bezpečnosti u vodních děl III. a IV. kategorie, zejména malých vodních nádrží a rybníků, buď z důvodu nedostatečné kapacity přelivných objektů nebo z důvodu špatného technického stavu či zanedbané údržby.

Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodních děl jsou povinni zajišťovat na nich odborný technicko-bezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu vodního díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti a možných poruch i navrhování vhodných opatření k nápravě.

V České republice z celkového počtu hrází malých vodních nádrží III. a IV. kategorie nevyhovuje kritériím technicko-bezpečnostního dohledu pro převedení 50letých a 100letých povodní cca 20 - 30 %. Ročně se v ČR protrhne 3 až 5 rybníků převážně z důvodu přelití hráze.

Tři základní typy zvláštních povodní:
  • Zvláštní povodeň typu 1 – vzniká protržením hráze vodního díla
  • Zvláštní povodeň typu 2 – vzniká poruchou hradící konstrukce bezpečnostních nebo výpustných zařízení vodního díla (neřízený odtok vody)
  • Zvláštní povodeň typu 3 – vzniká nouzovým řešením kritické situace ohrožující bezpečnost vodního díla prostřednictvím nezbytného mimořádného vypouštění vody z vodního díla

Zvláštní povodeň může vzniknout i jako důsledek teroristické nebo vojenské činnosti.

Ledové jevy na vodních tocích

Ledové povodně vyvolává led v korytě, který výrazně snižuje průtočnou kapacitu koryta a zvyšuje hladinu. Ledové povodně se vyznačují extrémními stavy vody obvykle na krátkém úseku toku. S ledovými povodněmi se setkáváme:

  • v období mrazů,
  • v období tání.

V období mrazů vznikají ledové povodně na tocích s malou hloubkou vody, kde koryto nezamrzá souvislým ledovým povrchem a kde se tvoří vnitrovodní led (dnový led nebo ledové kaše). Vnitrovodní led se buď zachytává na dně (dnový led) nebo v proudu vyroste a spojí se s dalšími částečkami vnitrovodního ledu do shluků (ledová kaše). To tvoří v určitých místech ledové nápěchy, které ucpávají koryto a vzdouvají vodu.

Zamrzlé či zaledněné koryto má podstatně omezenou průtočnou kapacitu a představuje hrozbu ledové povodně, jestliže nastoupí po mrazivém počasí náhle teplé počasí s velkými dešťovými srážkami. Průtok v tocích prudce stoupne a voda se z extrémně zaledněného koryta rozlije.

V úsecích toku přivodí proudící voda v období tání postupné rozlámání ledových pokryvů a vzniklé kry se dají do pohybu. Odchodu utvořených ker brání neporušený ledový pokryv. Na jejím okraji se kry hromadí a kupí, vznikají ledové zácpy. Ty rostou jak do délky tak výšky, ucpávají koryto a vzdouvají vodu.

Ledové zácpy se průběžně uvolňují a postupují dále po toku, kde se celý proces několikrát opakuje, až dojde ke konečnému nahromadění zácp v jednu velkou na dolním úseku toku. Po jejím prolomení nastává bouřlivý odchod ledu v dolním toku a proud s ledovými krami je ničivý.

Správce toku, po prohlídce toku a zvážení situace, informuje příslušnou povodňovou komisi a navrhuje vyhlášení stupňů povodňové aktivity.

  1. stupeň povodňové aktivity nastává obvykle při zjištění chodu ledové kaše, při prvním zjištění růstu dnového ledu nebo příchodem výrazně teplého počasí;
  2. stupeň povodňové aktivity se vyhlašuje především při nebezpečí chodu ledu, při zaznamenání tvorby většího ledového nápěchu, u kterého je předpoklad, že může způsobit vybřežení vody a škody nebo v době, kdy tloušťka dnového ledu dosáhne nebezpečné hodnoty (podle individuálního posouzení správce vodního toku);
  3.  stupeň povodňové aktivity se obvykle vyhlašuje, pokud bezprostřední nebezpečí chodu vlny vody a ledu korytem představuje ohrožení životů, způsobuje zatopení a vznik větších škod v území podél toku. V takovém případě by měl být vyhlášen zákaz vstupu do ohroženého území.
Povodně v oblastech bez vodního toku

V důsledku velmi intenzivních přívalových srážek může nastat povodňová situace i v místech, kde se v bezprostřední blízkosti nenachází žádný vodní tok. Tyto přívalové srážky plně nasytí půdní podklad v určité oblasti a tím dojde ke ztrátě retenčních schopností půdy a existuje zde nebezpečí vzniku povodní. Ve svažitém terénu může ve spojení s nasyceností půdy a docházet k extravilánovému splachu, tedy ke stékání vody ze svahů a kopců. I v tomto případě existuje nebezpečí vzniku povodně v oblasti bez vodního toku. Tyto informace jsou velmi důležité při nastávání a vyhlašování jednotlivých stupňů povodňové aktivity bez informací z hlásných profilů a informací od povodňových komisí vyšších správních celků.

Záplavová území

Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.

Aktivní zóna záplavového území

Aktivní zóna záplavového území (dále jen „AZZU“) je definována jako „území v zastavěných území obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí“.
Aktivní zóna se podle této vyhlášky stanovuje pro ustálený průtok odpovídající Q100. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb., „o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území

Záplava

Záplava je vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí a může být způsobena i z jiných zdrojů než vodních toků, např. dešťovými srážkami, táním sněhu, z vodovodních zařízení a nádrží apod. Fakticky se jedná o vylití vody z koryta v důsledku povodně. Tento termín se užívá a je důležité především v kontaktu s pojišťovnami.

Protipovodňová ochrana

Základní principy ochrany proti povodním v České republice jsou zakotveny v dokumentu Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR (schválená vládním usnesením č. 382 ze dne 19. dubna 2000). Tento dokument vymezuje cesty, jež mohou vést k omezení rozsahu povodní a snížení jejich ničivých následků. Jsou zde formulovány postupy, možnosti řešení protipovodňových opatření. Za hlavní principy jsou zde považovány prevence, opatření v krajině a technická protipovodňová ochrana.