Historie

Kroniky obce:

Kronika Obecná škola Hořice na Šumavě     (1892) 1904–1933

Kronika obce Hořice na Šumavě (1963 - 1975)

Kronika obce Hořice na Šumavě (1976 - 1979)

Stručná historie obce Hořice na Šumavě

Počátky obce se datují rokem 1272, kdy byly usedlosti v majetku pánů z Kosové Hory. Později se staly majetkem jedné větve Rožmberků a tito je r. 1290 prodali cisterciánskému klášteru ve Vyšším Brodě. Znamená to rovněž počátek poněmčování, které se v době pobělohorské a třicetileté války prohlubuje. V 19. století je obec téměř celá německá.

Jak vznikl název obce není přesně známo. Zdánlivě vyplývá z častých požárů, kterým někdy podlehla celá část obce. Domy stály v prudkém stoupání těsně vedle sebe, krytinou byly dřevěné šindele či slaměné došky a požár se snadno šířil. Poslední velký požár byl zaznamenán 30.srpna 1898. Během půl hodiny bylo v plamenech 35 domů. Původní kostelní věž vyhořela po zásahu blesku, onoho osudného dne 8. září 1900.                                                            

10.červen 1945 je prvním dnem historie nových Hořic na Šumavě. Tento den převzali správu až dosud německé obce zástupci vojenské správy v Českých Budějovicích. Delší dobu v poválečných letech byly Hořice obcí ryze zemědělskou, když kopcovitý ráz krajiny a kamenitá půda byly vhodné zejména pro volný chov dobytka. Výrazná změna nastala v roce 1969, kdy začíná v obci budovat svůj provoz Aritma Praha – Vokovice. Tento se rozrůstal až do roku 1989, kdy zde pracovalo přes 200 zaměstnanců, nejen obyvatel z Hořic.             

V roce 1999 – 2002 se opravoval kostel svaté Kateřiny z poloviny 13. století.

Jednou z nejvýznamnějších akcí obnovených místních tradic jsou bezesporu Hořické pašijové hry jejichž počátek sahá až do 13. století, kdy byl jejich vznik úzce spjat s těžkými životními podmínkami poddaného lidu. Prostý lid spojuje své utrpení s utrpením Krista a věří, že také pro něho nastane vzkříšení, že nastanou lepší časy. Prvé novodobější uvedení Pašijí v Hořicích se datuje rokem 1816. Jejich autorem byl hořický tkadlec a sběratel Paul Gröllhesl, který sepsal text pro pašijové hry s názvem: "Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista - truchlohra o pěti jednáních s předehrou" a tím fakticky založil novou tradici hořických pašijí.

V letech 1816-40 se hrávalo o postních nedělích a velikonočních svátcích v sálech místních hospod a bez kostýmů. Tradice her a jejich stoupající úroveň přispěly k tomu, že pověst o nich pronikla daleko za hranice. Pro velký ohlas se hořičtí nadšenci spolu s finančně silným budějovickým nacionálním spolkem „Böhmerwaldbund“ rozhodli postavit samostatnou budovu divadla pro 1500 diváků.

25. června 1893 bylo divadlo otevřeno a v témže roce zde Pašije zhlédlo na 40 000 návštěvníků. Pro nečekaný zájem bylo hned v dalším roce divadlo prodlouženo o další budovu hlediště (celkem na 80 metrů).

V období 2. světové války sloužilo divadlo jako skladiště vojenské výzbroje. V roce 1947 se v divadle konají první česky hrané Pašijové hry. Po roce 1948 byly hry zakázány a po té v šedesátých letech zbořena i budova divadla.

Nápad znovu obnovit jednu z nejstarších tradicí Pašijí v Evropě vzešel z hořické radnice v roce 1990. V témže roce vznikla „Společnost pro obnovu paš ijových her v Hořicích na Šumavě“.

Budovu divadla vystřídal malebný přírodní amfiteátr s pěti sty krytými sedadly. Nejprve byl zpracován nový text a hudba a během června 1992 začíná nácvik celého příběhu. Účinkující jsou výhradně neherci z Hořic a nejbližšího okolí. Současné Pašijové hry navázaly na slavnou a bohatou tradici dřívějších her a bez nadsázky se zapsaly mezi kulturní pořady regionu s vysokou uměleckou hodnotou.

Historické jádro obce je vyhlášeno „Městskou památkovou zónou“. Jako památkově chráněné objekty jsou zapsány: kostel sv.Kateřiny; pranýř s odměrnými mísami na měření desátek (r. 1549); soustava sedmi kamenných kašen (centrální se sochou Jana Nepomuckého), které sloužily pro zásobování obyvatel pitnou vodou a v případě požáru do nich byl vypuštěn přilehlý rybníček; boží muka a dva soukromé domy. Většina historických domů v památkové zóně je prohlášena za objekty památkového zájmu. 

Časová osa historie obce od roku 1248 do roku 2013

1248  -   první zmínka o faře

1272   -  písemně doložen název obce HVRITZH
               držitelem obce Jindřich z Kosovy Hory

1274   -  obec psána HVRITZ
               majitelem Záviš z Falkenštejna

1281   -  obec psána  HÖRITZ, držitelem páni z Krumlova

1290   -   král Václav II. potvrdil cisterciáckému klášteru
                ve Vyšším Brodě koupi Hořic ( HORCICZ)
                začátek kolonizace obyvateli z Rakous

1307   -   zmiňován farář Jakub, název obce HERITZ

1358   -   obec psána HOERYCZ

1375   -   obec povýšena na městečko
                s rychtářem, konšely a vlastní soudní pravomocí

1399   -   na pečeti městečka ( HORZITZ ) je doloženo
                znamení pětilisté růže

1400   -   papež Bonifác IX. udělil zdejší kapli odpustky

1423   -   městečko uváděno jako HOŘICE
                husité vyplenili a vypálili kostel a faru

1462   -   arcibiskup Jeroným udělil kostelu odpustky

1465   -   narodil se zde Erasmus z Hořic ( Heritius ),
                humanistický vzdělanec - hudba, matematika, astronomie

1483   -   kardinál Jan udělil odpustky na stavbu nového kostela

1487   -   dostavěn nový presbytář kostela

1490   -   narodil se zde Mikuláš ze Žesťova, probošt kláštera
                ve Schläglu, známý jako malíř a znamenitý písař
                (zemř. v r. 1523)

1521   -   epidemie moru

1523   -   zemřel Mathias Hölderle, rodák ze mlýna u Hořic,
                purkmistr města Českého Krumlova, odpůrce protestantů,
                v závěti založil nadaci pro studenty

1528   -   Pavel Klötzer, rodák z Hořic, byl zvolen opatem
                vyšebrodského kláštera

1530   -   podle vyšebrodského urbáře patří pod správu rychtáře
                v Hořicích městečko a 18 vsí

1549   -   vyšebrodský opat Pavel potvrdil Hořicím práva městečka
                zrušení odúmrti, mílové právo a právo soudní

1549  -    zřejmě postaven kamenný pranýř na náměstí

1550   -   první zmínka o škole

1553   -   Vilém z Rožmberka potvrdil Hořicím práva,
                včetně vaření piva

1568   -   udělena cechovní pravidla krejčím, ševcům a tkalcům
                v listinách opata Jana a vladaře Viléma z Rožmberka

1574   -   udělena cechovní pravidla pekařům a mlynářům,
                podkovářům a kovářům

16.st.  -   v době náboženské reformace se 33 rodin přihlásilo
                k protestantům

1589   -   obyvatelstvo se vrátilo ke katolické víře

1611   -   v obci vojsko pasovského biskupa Leopolda

1612   -   fara osazena cisterciáky

1.pol. 17.st. - Hořice trpěly válečnými kontribucemi
                        a častými přesuny vojenských oddílů

1644   -   kostel a hřbitov znovu vysvěceny

1671   -   soudní moc byla posílena o právo svolovat
                ke sňatkům

1678   -   postavena škola u kostela

1680   -   morová epidemie

1704   -   požár obce

1733   -   zřízena dřevěná poutní kaple P. Marie Bolestné
                na vrchu u Hořic (Randlsberg, dnes U sv. Anny)

1741   -   doloženy nejstarší farní matriky

1750   -   farnost Hořice měla 1718 farníků ve 33 místech,
                u farního kostela sv. Kateřiny byla škola
                a špitál pro tři osoby, vydržované z almužen

1780   -   pokus o těžbu zlata nedaleko Hořic (dnešní
                přírodní divadlo pašijových her), na práce byli
                přivezeni horníci z Kutné Hory

1781 - 82  -  vystavěna zděná poutní kaple P.Marie Bolestné
                      na vrchu u Hořic

1785   -   narodil se zde Paul Gröllhesl, tvůrce novodobých
                pašijových her ( 20. října )

1787   -   hřbitov přeložen od kostela na nové místo

1791   -   požár obce, kostel vyhořel

1834   -   požár obce, vyhořelo 63 domů

1840   -   byla postavena nová škola
                (záhájení stavby 8.3., otevření školy 13.9.)

1844   -   obec a okolí postihla přírodní katastrofa ( 25.6)
                bouře, krupobití a povodně způsobily velké škody

1863   -   požár obce

1868   -   poštovní úřad

1879   -   požár obce

1881   -   četnická stanice

1881   -   instalovány petrolejové lampy  pouličního osvětlení

80.l.19.st.-  sílící provoz na silnici, zejména mnoho povozů
                    s nákladem grafitu z dolů v Černé v Pošumaví

1892   -   zahájen provoz na železniční trati České Budějovice
               - Želnava

1892   -   první obvodní lékař

1893 - 94 - stavba nové školy na náměstí nákladem 43898 zl.
                   rak.měny - obecná škola byla pětitřídní

1898   -   rozsáhlý požár obce

1900 - 01 - přestavba věže kostela po požáru do současné podoby

1910   -   v obci bylo 147 domů a 1158 obyvatel, vesměs hovořících
                německy

1914 - 18 - I. světová válka, mnoho mužů padlo, obec utrpěla
                    hospodářské ztráty

1918   -   vznik Československé republiky, v obci separatistické
                tendence pro vznik tzv. Deutsch - Böhmen

20.l.20.st. - vznik české menšinové školy

1922   -   elektrifikace obce, veřejné elektrické osvětlení

1930   -   v obci bylo 157 domů a 1156 obyvatel, z toho 1081 Němců

30.l.20.st. - následky hospodářské krize zmírňovány zadáním
                    veřejných prací - vydláždění silnice v obci

1938   -   Hořice připojeny k Hitlerově Velkoněmecké říši, začleněny
                do župy Oberdonau se sídlem v Linci

1944   -   školní budova vyklizena pro německé válečné utečence

1945   -   v obci bylo asi 2500 Němců včetně válečných uprchlíků
            -   od května do října byla obec v okupačním pásmu U.S.Army
            -   obecní správu, železnici, poštovní úřad a policejní
                službu převzali první českoslovenští dosídlenci

1946   -   v dubnu zahájen odsun německého obyvatelstva    
           -    pokračování dosídlování obce

1947 - 48 - v obci bylo 78 dosídlenců, 20 domů bylo v demoličním
                    stavu

1948   -   únorové převzetí moci komunistickou stranou

1950   -   kolektivizace zemědělství, vzniklo JZD

1954   -   zahájení autobusového spojení do Českého Krumlova

1955 - 56 - demolice havarijních domů v obci a okolních osadách

1959   -   ze 178 domů bylo obydleno pouze 99,
                dalších 37 domů bylo určeno k demolici

1962   -   první poválečná bytová výstavba v obci

1963- 65 - demolice dalších havarijních objektů v obci a okolí

1963   -   poslední soukromě hospodařící rolníci museli odevzdat
                hospodářství státnímu statku

1965   -   stavba 10 obecních bytů

1969   -   založena dílna pro závod Aritma Praha

70.l.20.st. - výstavba rodinných domků

1972   -   oslavy 700 let obce

1981   -   generální oprava silnice s živičnou vozovkou

1989   -   „sametová revoluce“ - politické změny
                 v listopadu a prosinci, založeno OF

1990   -   první svobodné volby do obecního zastupitelstva

           -    začátky obnovy soukromého podnikání

1991   -   v částech obce Hořice na Šumavě, Mýto, Provodice,
               Skláře a Šebanov bylo celkem 168 domů

1996   -   rozloha obce činila 3187 ha a žilo zde 794 obyvatel

1998   -   obecní zastupitelstvo schválilo Program regenerace
                městské památkové zóny v Hořicích na Šumavě
            -   zahájení stavby silničního obchvatu obce

 1999  -    zrušena úplná škola z důvodu malého počtu žáků

 2000  -    zahájen provoz na silničním obchvatu
            -    obec zahájila kulturní a turistický projekt
                 " Hořice na Šumavě - brána Šumavy "

2012    -   restaurován pranýř na náměstí obce

2013    -   přijata a podvýborem pro heraldiku a vexilologii
                 PS ČR schválena  nová  podoba znaku a vlajky obce