telefon:
380 737 101
email:
info@horicenasumave.cz
Historie
Kroniky obce
- Kronika Obecná škola Hořice na Šumavě (1892) 1904–1933
- Kronika obce Hořice na Šumavě (1963 - 1975)
- Kronika obce Hořice na Šumavě (1976 - 1979)
Stručná historie obce Hořice na Šumavě
Počátky obce se datují rokem 1272, kdy byly usedlosti v majetku pánů z Kosové Hory. Později se staly majetkem jedné větve Rožmberků a tito je r. 1290 prodali cisterciánskému klášteru ve Vyšším Brodě. Znamená to rovněž počátek poněmčování, které se v době pobělohorské a třicetileté války prohlubuje. V 19. století je obec téměř celá německá.
Jak vznikl název obce není přesně známo. Zdánlivě vyplývá z častých požárů, kterým někdy podlehla celá část obce. Domy stály v prudkém stoupání těsně vedle sebe, krytinou byly dřevěné šindele či slaměné došky a požár se snadno šířil. Poslední velký požár byl zaznamenán 30.srpna 1898. Během půl hodiny bylo v plamenech 35 domů. Původní kostelní věž vyhořela po zásahu blesku, onoho osudného dne 8. září 1900.
10.červen 1945 je prvním dnem historie nových Hořic na Šumavě. Tento den převzali správu až dosud německé obce zástupci vojenské správy v Českých Budějovicích. Delší dobu v poválečných letech byly Hořice obcí ryze zemědělskou, když kopcovitý ráz krajiny a kamenitá půda byly vhodné zejména pro volný chov dobytka. Výrazná změna nastala v roce 1969, kdy začíná v obci budovat svůj provoz Aritma Praha – Vokovice. Tento se rozrůstal až do roku 1989, kdy zde pracovalo přes 200 zaměstnanců, nejen obyvatel z Hořic.
V roce 1999 – 2002 se opravoval kostel svaté Kateřiny z poloviny 13. století.
Jednou z nejvýznamnějších akcí obnovených místních tradic jsou bezesporu Hořické pašijové hry jejichž počátek sahá až do 13. století, kdy byl jejich vznik úzce spjat s těžkými životními podmínkami poddaného lidu. Prostý lid spojuje své utrpení s utrpením Krista a věří, že také pro něho nastane vzkříšení, že nastanou lepší časy. Prvé novodobější uvedení Pašijí v Hořicích se datuje rokem 1816. Jejich autorem byl hořický tkadlec a sběratel Paul Gröllhesl, který sepsal text pro pašijové hry s názvem: "Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista - truchlohra o pěti jednáních s předehrou" a tím fakticky založil novou tradici hořických pašijí.
V letech 1816-40 se hrávalo o postních nedělích a velikonočních svátcích v sálech místních hospod a bez kostýmů. Tradice her a jejich stoupající úroveň přispěly k tomu, že pověst o nich pronikla daleko za hranice. Pro velký ohlas se hořičtí nadšenci spolu s finančně silným budějovickým nacionálním spolkem „Böhmerwaldbund“ rozhodli postavit samostatnou budovu divadla pro 1500 diváků.
25. června 1893 bylo divadlo otevřeno a v témže roce zde Pašije zhlédlo na 40 000 návštěvníků. Pro nečekaný zájem bylo hned v dalším roce divadlo prodlouženo o další budovu hlediště (celkem na 80 metrů).
V období 2. světové války sloužilo divadlo jako skladiště vojenské výzbroje. V roce 1947 se v divadle konají první česky hrané Pašijové hry. Po roce 1948 byly hry zakázány a po té v šedesátých letech zbořena i budova divadla.
Nápad znovu obnovit jednu z nejstarších tradicí Pašijí v Evropě vzešel z hořické radnice v roce 1990. V témže roce vznikla „Společnost pro obnovu paš ijových her v Hořicích na Šumavě“.
Budovu divadla vystřídal malebný přírodní amfiteátr s pěti sty krytými sedadly. Nejprve byl zpracován nový text a hudba a během června 1992 začíná nácvik celého příběhu. Účinkující jsou výhradně neherci z Hořic a nejbližšího okolí. Současné Pašijové hry navázaly na slavnou a bohatou tradici dřívějších her a bez nadsázky se zapsaly mezi kulturní pořady regionu s vysokou uměleckou hodnotou.
Historické jádro obce je vyhlášeno „Městskou památkovou zónou“. Jako památkově chráněné objekty jsou zapsány: kostel sv.Kateřiny; pranýř s odměrnými mísami na měření desátek (r. 1549); soustava sedmi kamenných kašen (centrální se sochou Jana Nepomuckého), které sloužily pro zásobování obyvatel pitnou vodou a v případě požáru do nich byl vypuštěn přilehlý rybníček; boží muka a dva soukromé domy. Většina historických domů v památkové zóně je prohlášena za objekty památkového zájmu.
Časová osa historie obce od roku 1248 do roku 2013
1248 - první zmínka o faře
1272 - písemně doložen název obce HVRITZH
držitelem obce Jindřich z Kosovy Hory
1274 - obec psána HVRITZ
majitelem Záviš z Falkenštejna
1281 - obec psána HÖRITZ, držitelem páni z Krumlova
1290 - král Václav II. potvrdil cisterciáckému klášteru
ve Vyšším Brodě koupi Hořic ( HORCICZ)
začátek kolonizace obyvateli z Rakous
1307 - zmiňován farář Jakub, název obce HERITZ
1358 - obec psána HOERYCZ
1375 - obec povýšena na městečko
s rychtářem, konšely a vlastní soudní pravomocí
1399 - na pečeti městečka ( HORZITZ ) je doloženo
znamení pětilisté růže
1400 - papež Bonifác IX. udělil zdejší kapli odpustky
1423 - městečko uváděno jako HOŘICE
husité vyplenili a vypálili kostel a faru
1462 - arcibiskup Jeroným udělil kostelu odpustky
1465 - narodil se zde Erasmus z Hořic ( Heritius ),
humanistický vzdělanec - hudba, matematika, astronomie
1483 - kardinál Jan udělil odpustky na stavbu nového kostela
1487 - dostavěn nový presbytář kostela
1490 - narodil se zde Mikuláš ze Žesťova, probošt kláštera
ve Schläglu, známý jako malíř a znamenitý písař
(zemř. v r. 1523)
1521 - epidemie moru
1523 - zemřel Mathias Hölderle, rodák ze mlýna u Hořic,
purkmistr města Českého Krumlova, odpůrce protestantů,
v závěti založil nadaci pro studenty
1528 - Pavel Klötzer, rodák z Hořic, byl zvolen opatem
vyšebrodského kláštera
1530 - podle vyšebrodského urbáře patří pod správu rychtáře
v Hořicích městečko a 18 vsí
1549 - vyšebrodský opat Pavel potvrdil Hořicím práva městečka
zrušení odúmrti, mílové právo a právo soudní
1549 - zřejmě postaven kamenný pranýř na náměstí
1550 - první zmínka o škole
1553 - Vilém z Rožmberka potvrdil Hořicím práva,
včetně vaření piva
1568 - udělena cechovní pravidla krejčím, ševcům a tkalcům
v listinách opata Jana a vladaře Viléma z Rožmberka
1574 - udělena cechovní pravidla pekařům a mlynářům,
podkovářům a kovářům
16.st. - v době náboženské reformace se 33 rodin přihlásilo
k protestantům
1589 - obyvatelstvo se vrátilo ke katolické víře
1611 - v obci vojsko pasovského biskupa Leopolda
1612 - fara osazena cisterciáky
1.pol. 17.st. - Hořice trpěly válečnými kontribucemi
a častými přesuny vojenských oddílů
1644 - kostel a hřbitov znovu vysvěceny
1671 - soudní moc byla posílena o právo svolovat
ke sňatkům
1678 - postavena škola u kostela
1680 - morová epidemie
1704 - požár obce
1733 - zřízena dřevěná poutní kaple P. Marie Bolestné
na vrchu u Hořic (Randlsberg, dnes U sv. Anny)
1741 - doloženy nejstarší farní matriky
1750 - farnost Hořice měla 1718 farníků ve 33 místech,
u farního kostela sv. Kateřiny byla škola
a špitál pro tři osoby, vydržované z almužen
1780 - pokus o těžbu zlata nedaleko Hořic (dnešní
přírodní divadlo pašijových her), na práce byli
přivezeni horníci z Kutné Hory
1781 - 82 - vystavěna zděná poutní kaple P.Marie Bolestné
na vrchu u Hořic
1785 - narodil se zde Paul Gröllhesl, tvůrce novodobých
pašijových her ( 20. října )
1787 - hřbitov přeložen od kostela na nové místo
1791 - požár obce, kostel vyhořel
1834 - požár obce, vyhořelo 63 domů
1840 - byla postavena nová škola
(záhájení stavby 8.3., otevření školy 13.9.)
1844 - obec a okolí postihla přírodní katastrofa ( 25.6)
bouře, krupobití a povodně způsobily velké škody
1863 - požár obce
1868 - poštovní úřad
1879 - požár obce
1881 - četnická stanice
1881 - instalovány petrolejové lampy pouličního osvětlení
80.l.19.st.- sílící provoz na silnici, zejména mnoho povozů
s nákladem grafitu z dolů v Černé v Pošumaví
1892 - zahájen provoz na železniční trati České Budějovice
- Želnava
1892 - první obvodní lékař
1893 - 94 - stavba nové školy na náměstí nákladem 43898 zl.
rak.měny - obecná škola byla pětitřídní
1898 - rozsáhlý požár obce
1900 - 01 - přestavba věže kostela po požáru do současné podoby
1910 - v obci bylo 147 domů a 1158 obyvatel, vesměs hovořících
německy
1914 - 18 - I. světová válka, mnoho mužů padlo, obec utrpěla
hospodářské ztráty
1918 - vznik Československé republiky, v obci separatistické
tendence pro vznik tzv. Deutsch - Böhmen
20.l.20.st. - vznik české menšinové školy
1922 - elektrifikace obce, veřejné elektrické osvětlení
1930 - v obci bylo 157 domů a 1156 obyvatel, z toho 1081 Němců
30.l.20.st. - následky hospodářské krize zmírňovány zadáním
veřejných prací - vydláždění silnice v obci
1938 - Hořice připojeny k Hitlerově Velkoněmecké říši, začleněny
do župy Oberdonau se sídlem v Linci
1944 - školní budova vyklizena pro německé válečné utečence
1945 - v obci bylo asi 2500 Němců včetně válečných uprchlíků
- od května do října byla obec v okupačním pásmu U.S.Army
- obecní správu, železnici, poštovní úřad a policejní
službu převzali první českoslovenští dosídlenci
1946 - v dubnu zahájen odsun německého obyvatelstva
- pokračování dosídlování obce
1947 - 48 - v obci bylo 78 dosídlenců, 20 domů bylo v demoličním
stavu
1948 - únorové převzetí moci komunistickou stranou
1950 - kolektivizace zemědělství, vzniklo JZD
1954 - zahájení autobusového spojení do Českého Krumlova
1955 - 56 - demolice havarijních domů v obci a okolních osadách
1959 - ze 178 domů bylo obydleno pouze 99,
dalších 37 domů bylo určeno k demolici
1962 - první poválečná bytová výstavba v obci
1963- 65 - demolice dalších havarijních objektů v obci a okolí
1963 - poslední soukromě hospodařící rolníci museli odevzdat
hospodářství státnímu statku
1965 - stavba 10 obecních bytů
1969 - založena dílna pro závod Aritma Praha
70.l.20.st. - výstavba rodinných domků
1972 - oslavy 700 let obce
1981 - generální oprava silnice s živičnou vozovkou
1989 - „sametová revoluce“ - politické změny
v listopadu a prosinci, založeno OF
1990 - první svobodné volby do obecního zastupitelstva
- začátky obnovy soukromého podnikání
1991 - v částech obce Hořice na Šumavě, Mýto, Provodice,
Skláře a Šebanov bylo celkem 168 domů
1996 - rozloha obce činila 3187 ha a žilo zde 794 obyvatel
1998 - obecní zastupitelstvo schválilo Program regenerace
městské památkové zóny v Hořicích na Šumavě
- zahájení stavby silničního obchvatu obce
1999 - zrušena úplná škola z důvodu malého počtu žáků
2000 - zahájen provoz na silničním obchvatu
- obec zahájila kulturní a turistický projekt
" Hořice na Šumavě - brána Šumavy "
2012 - restaurován pranýř na náměstí obce
2013 - přijata a podvýborem pro heraldiku a vexilologii
PS ČR schválena nová podoba znaku a vlajky obce